Vltava run, část první

Je to za námi! Ještě v pátek jsem si myslela, že až tuhle větu řeknu/napíšu, strašně se mi uleví .... a ono nic. Naopak jsem celkem smutná, že celý závod proběhl a skončil tak strašně rychle, protože to bylo naprosto fantastický! Ale vezmem to pěkně od začátku.

O tom, že bychom Vltava run mohli absolvovat, se u nás doma začalo mluvit už někdy v polovině minulého roku. Zbytku DCKM týmu David jednoho dne zadal termín konání závodu do sdíleného běžeckého kalendáře, čímž jim oznámil, aby si na druhý květnový víkend nic neplánovali a tím bylo vyřešeno. Faktem, že v našem týmu je členů pouze pět, zatímco družstvo by mělo být (s ohledem na naše formy) dvanáctičlenné, se netrápil. Zhruba měsíc před spuštěním registrací, pak oslovil dva další kamarády-nadšené běžce, kteří se k nám s chutí chtěli přidat a zároveň potvrdili, že sehnat lidi do týmu nebude žádný problém. Co se ovšem nestalo...

Nadešel okamžik, kdy byly registrace spuštěny (konkrétně 1.listopad 2017 11:00) a ač jsme žhavili síť, seč nám připojení stačilo, naši účast na tomto štafetovém běhu se nám zaregistrovat nepodařilo. Vyprodáno bylo během 40 sekund! Někdo z toho byl hodně smutný (David), někomu se dost ulevilo (já), ale ani jedna z těchto emocí netrvala moc dlouho, protože jako náhrada byla navržena účast na štafetě Praha-Plzeň, kterou jsme si jako bolestné rázem zakoupili na září...ale zpátky k Vltavě.

Zhruba za další čtyři měsíce (během kterých jsme se logicky žádné přípravě na Vltava run nevěnovali) se David takhle jednou přihlásil na svůj facebookový profil, kde na něj jako první informace vyskočila nabídka na prodej registrace na Vltava run. Neváhal ani minutu, hned se s prodávajícím spojil, vše domluvil, zaplatil, a tak jsme se vrátili zpátky do hry 😊 Objednání týmových triček a nahlášení počtu aut probíhalo 3 dny od tohoto zakoupení. Všichni tedy rozhodili sítě a tým se podařilo sestavit. Znali jsme se tak 50:50 a byli jsme rozeseti po celé republice, takže společné představení proběhlo přes WhatsApp, přes který jsme pak komunikovali nejen při řešení organizačních věci, ale i během celého závodu. Ale zas abych nekecala, Vltava run se asi třikrát stal i důvodem, proč MUSÍME jít na pivo, teda vlastně na schůzi!!!! 😊

Bez větších problémů jsme se shodli na názvu týmu #DCKM, stejně jako na absolvování celého závodu ve dvou dodávkách, které pro nás dokázal Petr zajistit! (DÍKY JEŠTĚ JEDNOU!!!). Do obou aut jsme si sehnali i řidiče, abychom se skutečně mohli soustředit jen na běh. Těmto "šedým eminencím" patří taky obrovský dík, za to jak to s námi celé zvládly!

Rozdělení úseků jednotlivým běžcům si vzal na starost David se Špachym a připravili to výborně. Zohlednili nejen výkonnost členů, ale i požadavky, kterých sice nebylo moc (konkrétně tři - dva účastníci chtěli probíhat trať kolem svých domovů a já si potřebovala odskočit na kojení Kryštofa 😊 ), ale i tak to dalo opravdu práci. DÍKY I VÁM, CHLAPCI!.

Když už jsme měli přidělené úseky, mohli jsme je začít "vesele" trénovat. Skoro všichni jsme si alespoň jeden, ale spíš dva své úseky cvičně proběhli, abychom věděli, do čeho jdeme. Malý zádrhel v těchto fázích příprav nastal, když jsme měli organizátorům nahlásit své časy na desetikilometrové trati s převýšením 250m. Každý samozřejmě zhruba víme, za kolik jsme schopni uběhnout desítku, ale třeba já si při trénování volím radši trať rovinatou (nebo prostě takový okruh, který kolem baráku mám 😊 ) a kopec s převýšením 250m si neumím moc dobře ani představit, natož ho vyběhnout. 😊 Nahlásili jsme tedy to, co jsme nahlásili a na základě těchto vstupních údajů, nám organizátoři určili čas startu závodu a přibližné doby trvání jednotlivých úseku. V některých případech ale tento odhad nekorespondoval s realitou (kterou jsme znali, protože jsme si úseky probíhali), takže jsme si sami reálně vyhodnotili pravděpodobné časy všech úseku, které jsme zaslali organizátorům zpět s porovnáním jejich předpovědi a našli rozumný kompromis. (TÍMTO DĚKUJEME I ORGANIZÁTORŮM ZA JEJICH TRPĚLIVOST A OCHOTU PŘI ŘEŠENÍ PODOBNÝCH PROBLÉMŮ!!!)

Jako poslední věc, kterou jsme si pro snadnější průběh závodu přichystali, byla tabulka! Jednoduchá, ale zcela zásadní, díky které se nám ani jednou nestalo, že by někdo nebyl přítomen na předávce nebo nevěděl, v kolik běží. Byla to vlastně obdoba tabulky, kterou používáme na zapisování výkonů v našich výzvách (ZA IT SUPPORT PATŘÍ DÍKY GÁBI!). Tady jsme si však předepsali plánované časy startů jednotlivých etap, do vedlejšího sloupce jsme uvedli to samé, pouze provzorcované s dalším sloupečkem, kam jsme po doběhu vždy napsali realný čas, za který jsme úsek zaběhli. Tím pádem jsme viděli nejen kolik minut, resp.hodin (jo,fakt HODIN-celkem jsme se na celé trati zrychlili bez mála o 2,5 hodiny) stahujeme proti plánu, ale i jak se posouvají starty jednotlivým běžcům.

Tolik asi k úvodu a k přípravám před samotným závodem. Protože jsem se rozepsala víc, než jsem měla v plánu (ale všechno je to prostě DĚSNĚ DŮLEŽITÝ 😊 ), rozhodly jsme se, že vám to nadávkujeme a průběhu závodu věnujeme samostatný článek! Určitě si to totiž zaslouží a vy se aspoň máte na co těšit 😊