Běh pro Kleofáše 2023
První běžecká bedna! Tak ta si rozhodně zaslouží článek, ač jeho délka bude jedna z těch kratších na našem bloku a jeho zveřejnění bude téměř 14 dní po konání závodu. 😊
Běh pro Kleofáše je charitativní akce na podporu Hospicové péče sv. Kleofáše, která se koná každoročně začátkem října v Třeboni. Letos proběhl již 10.ročník a uskutečnil se v sobotu 7.10.2023. Naší rodině není tento závod zcela neznámý. Už v roce 2021 jsme se já s Kryštůfkem zúčastnili a bylo to super. Vloni jsme tou dobou byli na dovolené, takže jsme museli vynechat, ale letos to zase vyšlo a my si mohli závod zopakovat.
Rozhodli jsme se zaregistrovat na poslední chvíli, konkrétně v pátek v 11:44, když on-line registrace končila ve 12:00. 😊 To je taková naše klasika, ale tentokrát jsme to zdržovali především kvůli rýmičce, se kterou jsme se doma potýkali a čekali jsme, zda se z toho vyklube něco víc nebo to odezní. Druhá varianta nakonec klapla a my last minute přihlásili nejen obě dvě děti do závodu o délce 200m (Linda) a 450m (Kryštof), ale taky nás dva s Davidem do štafety (2x2km). Pro mě trošku změna, protože poprvé jsem zde běžela nejdelší trať, jejíž trasa je dlouhá 12km, ale tak proč tentokrát nezkusit něco jiného. Navíc štafeta s manželem je štafeta s manželem. 😊
Proti minulému ročníku, kdy byla zima až praštilo, vyšlo tentokrát počasí na 1* a my si od příjezdu do Třeboně okolo 9:30 užívali tepla a slunečních paprsků. Po vyzvednutí čísel a obhlídnutí dětských tratí stihli naši svišti prubnout i skákací hrad připravený pro všechny malé závodníky.
Jako první se na start postavili běžci, kteří se přihlásili na výše zmíněný nejdelší okruh. Na svou trať se vydali přesně v 10:00. Po nich se v koridoru začaly chystat nejmladší děti (věková skupina do čtyř let) a tedy i naše závodnice. V 10:15 zazněl klakson a už si to metelily. Linda běžela bez našeho doprovodu a zvládla to parádně! Perníková medaile, kterou za svůj výkon dostala v cíli jí však visela na krku jen pár vteřin. Pak bylo třeba ověřit její pravost a tak ji záhy celou zhltla. 😊
Čtvrt hodiny po první dětské kategorii jsme uslyšeli další "výstřel", který znamenal start pro děti ve věku 5-7 let. Tady byl zástupcem DCKM týmu Kryštof a i jeho výkon byl skvělý. Zkušeně se vyhnul karambolu kousek za startovní čárou, kdy dvě holčičky při strkanici upadly a ač to z našeho rodičovského pohledu vypadalo, že nasadil příliš rychlé tempo, které neudrží, překvapil nás a zvládl to. I na něho v cíli čekala perníková odměna a "překvapivě" ani její životnost nebyla moc dlouhá. 😊
Následně si šel David dát pár rovinek, aby před startem zahřál svaly, děti se vrátily na skákací hrad a já byla spolu s dalšími štafetovými závodníky odvedena na předávku kousek od startu. V 10:45 zazněl další výstřel, který oznámil start nejen štafeťáků (2x2km nebo 4x1km), ale i sólo běžců na 4 kilometry. Stihla jsem jednu fotku, vrátila jsem se na pozici, ani jsem se nenadála a už jsem viděla, jak DC přibíhá. Předali jsme si čip a byla jsem na trati. Okruh byl chvíli kolem vody, pěkná rovinka, parádní počasí, až mi začalo být líto, že je moje trasa tentokrát tak krátká a za chvíli budu v cíli. Tak jsem radši zrychlila, abych neměla čas přemejšlet o blbostech. 😊 Cílovou rovinku jsem si samozřejmě vysprintila, ale na běžce přede mnou už to bohužel nestačilo. Kdybych v tu chvíli věděla, že je to boj o zlato, možná bych se bičla přeci jen ještě o trochu víc. 😊
Po doběhu proběhlo společné foto nejen s mým štafetovým parťákem, ale i s dětmi a potom jsme se šli podívat na výsledky. Linda skončila sedmá, Kryštůfek pátý a o největší překvapení jsme se postarali my s Davidem! Druhé místo ve štafetách 2x2 a třetí v celkovém pořadí štafet. Neuvěřitelné! 😊 Dali jsme si čaj a nějakou dobrotu ze skvěle připraveného občerstvení a potom už jsme se přesunuli na vyhlášení vítězů. Zatleskali jsme těm nejlepším, vyskočili na bednu a pak hurá domů.
Výjezd do Třeboně se tedy i tentokrát rozhodně vyplatil. Závod byl naprosto parádní a to nejen organizačně, ale zkrátka po všech stránkách. Trasy byly super, značení skvělé, občerstvení taktéž, ceny boží (to je vlastně poprvé, kdy i tuhle položku mohu hodnotit 😊 ), no a počasí tomu všemu jen nasadilo zlatou korunu. Takže díky, Kleofáši, příští rok dorazíme zas!