Dubnová výzva
Kooonečně jaro (nebo už rovnou léto) a s tím spojená větší chuť pobýt venku. Což je pro sport ideální. Ne, že bychom byly nějaké odpůrkyně fitka, ale pobytu na čerstvém vzduchu se nic nevyrovná. Tím, jak byla letošní zima dlouhá, jsme s o to větší chutí přesunuly většinu volného času ven. Nebo to bylo naopak? Musely jsme se víc zaměřit na outdoor aktivity a počasí nás v tom podpořilo...? 😊
Zatímco v lednu až březnu jsme si skládaly výzvy podle chuti a podle toho, co se nám zrovna kde klepalo 😊😊😊, tak duben už byl uzpůsoben cíli. Tedy vlastně rovnou dvěma. Tím prvním byl závod Spartan race sprint Kutná Hora a tím druhým je Vltava run, který nás čeká o nadcházejícím víkendu. Tedy kombinace běhu (v obou závodech), pevnosti těla (v obou závodech) a síly (ve Spartanu).
Začaly jsme kombinací běh (nebo i jiné kardio - typicky brusle, kolo nebo rychlá chůze), prkno (plank), dřepy a angličáky. Kardio mělo být obden, ale z tabulky záznamů vykoukne červený křížek v tomhle sloupci jen výjimečně... takřka každý den jsme někam vyběhly, vyjely. A jak už jsem psala, supr počasí na tom mělo lví podíl. Plank jsme začaly na 2 minutách a kolem těch jsme se stále držely, cílem nebylo vytvořit rekord. Dřepy i angličáky se pohybovaly mezi 50-100 opakováními, bez pevně předepsaného režimu. Záleželo na té kardio aktivitě - jinak se dělá 100 angličáků po 4 km běhu a jinak po 70 km na kole 😊 Téhle struktury výzvy jsme se držely cca do půlky měsíce. Ne, že bychom zlenivěly (to už by sem ani nebylo o čem psát 😊), ale velká zátěž především nohou se začala projevovat na bolesti kolenou. Asi není třeba se víc rozepisovat co následovalo...jak jsme už zmiňovaly, držíme se zdravého rozumu a zásady "poslouchej svoje tělo". Tudíž abychom neskončily jako kulhavý babky, upravily jsme si plán.
Běhu jsme se v tuhle chvíli vzdát nemohly, takže se obměna týkala dřepů a angličáků. Gábi dělala trochu pořádek ve vybavení pro domácí cvičení a co na ni nevykouklo? Posilovací gumy, které jsme si v Tchibo koupily před 5,5 lety. A jak se záhy ukázalo, situace v Praze i Krumlově byla stejná: gumám se nedostalo moc prostoru, aby ukázaly, co umí (čti "obě jsme po pořízení vytáhly jednu gumu na zkoušku, ale zase jsme ji uložily zpátky, aby se nezaprášila, neopotřebovala, neokoukala, nevybledla, na slunci nevyšisovala, atd."). Kupodivu za tu dobu vůbec nezpuchřely, čímž chválíme jejich kvalitu 😊
Za tu druhou polovinu dubna jsme využili potenciál gum tak z 15 %, takže počítáme, že nás budou provázet v našich výzvách i nadále. Vlastně už teď můžu prozradit, že i v květnu jsme to s nimi roztočily...rozcvičily 😊 A jaké cviky jsme tedy v dubnu zařadily? Na ruce to byl jen biceps, kdy si na dlouhou gumu stoupnete cca uprostřed, konce si omotáte kolem dlaní a z připažených rukou vytahujete ohnutím v lokti k ramenům. Na nohy jsme chtěly zůstat zaměřené víc (jen odlehčit kolenům), proto jsme s kratší, kruhovou gumou zanožovaly (v kleče), unožovaly (ve stoje). A bez gumy ještě doplnily cvik na zadek "hydrant", tedy cvik v kleče, kdy se noha zvedá do strany (podobný pohyb můžete vídat u psů, když potkají obzvlášť smradlavý sloup/roh/patník 😊).
Kolena nás sice lehce potrápila, ale největší "událostí" dubna bylo sledování pokroků. A to hlavně těch nečekaných. Byť běháme už relativně dlouho, troufám si tvrdit, že se pokrok nedostavoval tak, jak má člověk pocit, že by si za tu dřinu zasloužil. A pravděpodobně to bylo příliš jednostranně orientovaným tréninkem. Prostě běhám, abych byl lepší v běhu. A až když jsme se zaměřily na celé tělo komplexně, začaly se dostavovat nejen lokální změny (posilování konkrétního svalu), ale celková fyzička. A aby to nebyl jen pocit, potvrzuje nám to statistika tepové frekvence, kdy před rokem na srovnatelném běhu co do vzdálenosti, tak tempa, jsme byly ve smrti, dneska si můžeme pískat.
Jak se nám tahle příprava vyplatila na Spartan race jste zhodnotily v minulém článku. Jak ustojíme štafetový běh bez možnosti větší regenerace se ukáže v neděli 13.5. odpoledne v Braníku... a vám, kdo si to nepřijdete zkontrolovat osobně, o tom zase napíšeme 😊