Dvojité zahájení sezóny 2018

A je to tu! Sezóna byla definitivně odstartována! Run Tour České Budějovice je za námi!

Ačkoliv je tento závod organizovaný až v polovině dubna, nám osobně běžeckou sezonu vždycky tak nějak startuje. Bavím se v množném čísle, a proto by asi bylo dobré vysvětlit, za koho se to tu vlastně vyjadřuji, resp. upozornit, že mi mateřský plurál ještě definitivně nezatemnil mozek, ale hovořím za náš tým.

S Davidem jsme na začátku našeho blbnutí na běžeckých tratích, objíždění závodů a kupování registrací, zapsali do kolonky "název týmu" naše iniciály - DCKM. A to hlavně z toho důvodu, aby to pole prostě nezůstalo prázdné. Později se k nám přidal Petr (jeho první start v Olomouci si do budoucna asi taky vyslouží nějaký článek 😊), o několik měsíců později se připojila Gábi a nakonec Kamča a aby ani oni neměli tuto kolonku prázdnou, začali jsme pod tímto týmem startovat všichni. Sem tam se k nám přidá i někdo další z našich kamarádů, ale nás pět tvoří takové jádro celé skupiny. Tolik na vysvětlenou a už zase zpátky k letošní sezóně.

Ač úvodem píši, že odstartovaná byla až nyní, již v prvním čtvrtletí tohoto roku jsme absolvovali několik závodů. Během ledna a února jsme (vždy alespoň 2 zástupci týmu) objížděli závody seriálu Winter Run a kromě Ostravy jsme byli úplně všude. V březnu pak Kamča s Petrem startovali v Brně na 73. Běhu Lužánkami. Na začátku roku tedy vypadal náš běžecký kalendář takto:

• 13.1.2018 Hradec Králové
• 20.1.2018 Brno
• 3.2.2018 České Budějovice
• 17.2.2018 Olomouc
• 24.2.2018 Praha
• 17.3.2018 Brno-Lužánky

Proč ale považuji RunTour v Českých Budějovicích za start sezóny? Hlavní důvod je ten, že v sobotu 18.4.2015 jsme zde s Davidem absolvovali náš úplně první běžecký závod v životě! Po příjezdu domů, ještě během toho sobotního odpoledne, jsme si koupili registrace na dalších několik závodů Run Toury. Zároveň jsme druhý den vyrazili na Lipno a tam si zaběhli svou první desetikilometrovou trať. Zkrátka endorfiny dělají s člověkem opravdu divy! 😊 Možná je to nostalgie, možná tomu trochu napomáhá i počasí a to, že člověk trochu zapomene, že někdy v zimě běhal a v dubnu se najednou vybíhá "nanovo".

A jaký ten závod letos v Českých Budějovicích byl? SKVĚLÝ!!!!! V první řadě vyšlo báječné počasí, což je vždycky tak nějak základ úspěchu. Svítilo sluníčko, ale zas to nebyla ještě úplná výheň. Navíc se probíhalo jak uličkami města, kde místy příjemně profukovalo, tak i v parku mezi stromy.

Mezi startem závodů na 5 a 10 km je během celého seriálu vždy hodinová pauza. Proto jsem tentokrát mohla absolvovat závod bez kočárku a o Kryštofa se během mého běhu postaral
David, který se zaregistroval na desítku. Běh bez kočáru byl sice zpočátku trochu zvláštní a moc jsem nevěděla, co dělat s rukama, ale po chvíli si tělo naštěstí samo vzpomnělo. 😊

Budějovická trať je dost specifická co do počtu mostů, přes které závodníci přebíhají. V letošním roce jsme jich napočítali celkem sedm, přičemž tři z nich se dají považovat díky svému sklonu za lehce náročnější. Tedy aspoň v předchozích letech mi to tak připadlo. Letos jsem je vyběhla, ani nevím jak. 😊 Tady musím uvést, že za to vděčím především kgbchallengím, které od začátku roku poctivě cvičíme a díky nimž je moje fyzička na daleko lepší úrovni, než bývala. Ano, překvapivě i 9 měsíců po porodu!!! Jedinou krizičku jsem měla kousek za 4. kilometrem, kdy se přede mnou najednou udělala zhruba dvacetimetrová mezera a docvaknout tu skupinku běžců nebylo jednoduchý.... ale povedlo se 😊

David si svůj závod taky užil. Poprvé zkusil běžet ve skupině s vodičem, respektive vodičkou na 60 minut. Vždycky jsme si mysleli, že nás "motivační kecy" tak akorát zprudí a budeme muset buď zrychlit nebo zpomalit, abychom se od té skupinky odtrhli. Dneska to ale prý bylo super, vodička dávala dobré tipy, co dělat, na co si naopak dát pozor, ale zároveň hlídala čas, a to i ve smyslu, že před občerstvovačkou lehce zrychlila, aby se pak celá skupina mohla klidu
zastavit a napít. Je asi sakra znát, když tuhle funkci dělá někdo, kdo už má něco odběháno, neběží tupě jen na daný čas, ale přizpůsobuje běh třeba výběhům na mosty nebo té výše zmíněné občerstvovačce.

Za nás tedy závod zhodnocený na jedničku. Ale abych nebyla jen moc pozitivní a sluníčková, musím napsat i to, co mi neskutečně pije krev. Nejde ale bohužel o bod, který by mohli ovlivnit organizátoři, je to spíš o povaze každého z nás. Po doběhu je pro všechny běžce připravena voda, ionťák, nějaké ovoce, sušenka,... a na toto občerstvení se STOJÍ FRONTA!!! Jak může sakra někdo jen tak projít kolem celého tohoto štrůdlu lidí a vepředu se drze přede všechny nacpat?! To mi prostě hlava nebere! Rozčiluje mě to pokaždé, rozčílilo mě to i dnes a opět jsem si neodpustila poznámky k těm neohleduplným předbíhačům.

Asi by ale nebylo dobré končit negativně. Takže ještě jednou shrnuji, že RunTour České Budějovice byla skvělá a organizačně zvládnutá na výbornou!!!!

Díky moc a už teď se těšíme na další závod tohoto seriálu 😊