Vltava run 2020 - O DCKM týmu

Vltava run! Ze Šumavy do Prahy! Už tento víkend! 😊 Hned 8 běžců z našeho 12 členného týmu se během soboty již potřetí postaví na start tohoto štafetového závodu v barvách DCKM. Přivítáme mezi sebou ale i nováčky, kteří se této akce zúčastní poprvé. Někdo si dokonce zaběhne svůj vůbec první štafetový závod! A někdo si poprvé zkusí roli neběžící kapitánky a společně se dvěma měsíčníma miminkama budou třináctým členem naší party.  😊

Protože jsme tým skutečně dost různorodý, tak jsme se rozhodly, že Vám naše členy trochu víc představíme. V dnešním článku se tedy dozvíte, kdo jsme, odkdy běháme, odkud na Zadov přijedeme, čeho se bojíme nebo třeba, co nás na tomhle bláznivém závodě tak baví!  😊

Myslete na nás a držte nám palce! Když budete mít chuť, přijďte nás podpořit na trať nebo nám třeba něco pěknýho napište, budeme rádi. Jdeme do toho naplno a užijeme si to jako vždy na maximum!  😊

ZÁKLADNÍ INFO O BĚŽCÍCH

· Už jsi se někdy štafetového závodu zúčastnil/a? Pokud ano, kolika a jakých.

Špachy: 2x VR, 2x Pha-Plz

Jirka: 2x Vltava run s naším týmem DCKM

Cepi: Ano (VR 2x, Pha-PLZ 2x)

Klárka: Na základní škole několika štafet na oválu, Vltava run 3x, Runczech - 4štafeta-2x,2štafeta-3x, (Běhej lesy Boletice)

Lukáš: Ano, jednou, tento víkend, 250 Českým rájem

Kačka: Vltava run 2x, Pražská O2 štafeta 2x, Praha-Plzeň 2018, NoMenRun 2019, 2Run ČB (RunCzech) 2016

Sko: Ano, štafeta 4x5k na Výstavišti Praha a 2x Vltava Run a 1x Praha - Plzeň.

Milda: Štafetový závod jsem poprvé okusil na HALF ČB se svou ženou Klárou a to hned dva ročníky po sobě. Pak jsme se stali členy týmu #DCKM a díky tomu jedeme 3 ročník VR po sobě

Kiki: Svého prvního štafetového závodu jsem se účastnila v rámci triatlonu v Barceloně, kde jsem absolvovala část na kole. Druhý štafetový závod jsem běžela s týmem DCKM z Prahy do Plzně.

Feďa: Ne, nezúčastnil.

Kamča: Celkem asi 7x krát - Vltava run, Praha-Plzeň, NoMenRun, O2 štafeta

Verča: Ano, 1x Vltava Run, 1x Nomenrun a 2x Štafeta ve Stromovce

Gábi: Ano, začalo to O2 štafetami v pražské Stromovce, pokračovalo přes 2run na půlmaratonech a štafetu z Prahy do Plzně, až ke dvěma Vltava runům. Letos ale neběžím, v jarním termínu bych byla mimo provoz z důvodu rostoucího břicha, v náhradním termínu jsem stále na střídačce, akorát z důvodu šestinedělí.

· Co Tě na štafetě láká nejvic?

Špachy: #DCKM tým!

Jirka: Atmosféra závodu, absence spánku, pohoda v autě s ostatními z týmu, prostě je to skvělá jízda, skvělý zážitek nejen běžecký,

Cepi: Spolupráce, vyhecování k vyšším výkonům

Klárka: Týmová práce

Lukáš: Že mám víkend bez dětí jenom pro sebe

Kačka: Atmosféra toho závodu a asi trochu zvědavost, jestli to fakt dám 😊

Sko: Běh pro tým, nemožnost vzdát svůj úsek, povzbuzování a buzerace ostatních. Taky se mi líbí, že na můj kolík čeká na konci úseku vždy někdo jiný a ještě má nataženou ruku. Mimo závody na můj kolík už nečeká nikdo

Milda: Adrenalin od startu až do cíle.

Kiki: Nejvíc se mi líbí skvělá týmová atmosféra a pocit, že můj výkon pomůže celému týmu.

Feďa: Společná výzva.

Kamča: Společné zážitky, náš skvělý, podporující tým a dobrá nálada ať se děje, co se děje 😊

Verča: Ten pocit, že bys nejradši zahodil kecky do křoví, ale víš, že na Tebe čeká zbytek týmu, takže to musíš dát.

Gábi: Týmový duch závodu, motivace to těm ostatním nezkazit, přispět k dobrému výsledku, sdílet zážitky s těmi, kdo se sami účastnili závodu.

· Je něco z čeho máš naopak obavy?

Špachy: #DCKM tým!

Jirka: Zranění, abych se v noci neztratil

Cepi: Pokud bude fungovat zdraví, určitě bude vše OK

Klárka: Ne

Lukáš: Ze zažívacích potíží

Kačka: Z toho, že se ztratím (v rámci přípravy jsem si chtěla proběhnout jeden ze svých úseků a díky ztracení se v lese jsem místo 11km naběhla 18km, takže tato obava je rozhodně na místě), že to fyzicky nezvládnu, že bude hnusně.

Sko: Viz bod 2 - že ani na štafetě už na můj kolík nikdo čekat nebude. Také se bojím, že se ztratím. Beze mě si ostatní členové týmu neumí představit svůj sportovní život.

Milda: Po jistých zkušenostech ze zranění.

Kiki: Noční běh. Být sama v noci venku v přírodě mě děsí již od dob dětských táborů.

Feďa: Že se ztratím někde v lese a pokazím tím týmu výsledek.

Kamča: Že letošní ročník dám asi hodně pomalu a že Vám tak trochu zkazím čas :-/

Verča: Ani ne, všichni z týmu jsou rozumní, děláme to pro zábavu, takže nějaké veřejné lynčování za horší čas snad nehrozí 😊

Gábi: Že se příští rok neprobojuju zpátky na startovní listinu v #DCKM týmu

· Připravoval/a jsi se na tento závod nějak speciálně?

Špachy: Speciálně ne.. a jak je to vlastně speciálně???

Jirka: Těch sjednaných 112 km se snažím dát (pozn.měsíční výzva vypsaná v rámci týmu DCKM), i když nemám Garmin, jinak normální trénink

Cepi: Ano, určitě bych bežně tolik neběhal, mám z toho závodu respekt.

Klárka: Letos nebylo třeba, díky covidu je naběháno až dost km.

Lukáš: Dva měsíce jsem neběhal, abych si nezkazil formu z jara.

Kačka: Za duben jsem uběhla 140km, což je prozatím mé měsíční běžecké maximum. Bylo mi to ovšem prd platný, když se květnový termín zrušil. 😊 Teď už jsem běhu tolik nedala. Ve čtvrtek večer v rámci přípravy vyžehlím dresy a pak už se děj vůle boží. 😊

Sko: Připravuji se zejména mentálně a taky nežeru těžké věci týden před závodem (např. Veronika už dneska snědla oplatky, pita chleba k obědu a bůh ví, co ještě jsem neviděl - tak takto ne!)

Milda: Připravuji se na každý závod celý rok, jen přes léto mám času nejméně.

Kiki: Nastudovaná trasa je polovina úspěchu.

Feďa: Pripravoval jsem se díky Cepiho výzvě (112km za měsíc).

Kamča: Jediná specialita, že letos asi nejméně ze všech závodů....

Verča: Jeden víkend jsem si byla proběhnout dva svoje úseky, abych měla představu. Letos toho na trati celkem dost nastoupám, v posledním úseku 370m, tak jsem ráda, že vím, co mě čeká.

Gábi: V předchozích letech jsem si proběhla vždycky aspoň dva úseky. Na letošní ročník si nabiju powerbanku, abych kamkoliv se po celý den i noc pohnu mohla sledovat aktuální dění na trati

· Jaký je Tvůj nejsilnější běžecký zážitek nebo nějaká vtipná běžecká historka?

Špachy: Asi VR2018, speciálně start celé štafety ze Zadova (a právě teď se těším na doběh do Prahy!!! 😊

Jirka: Asi Budějovický půlmaraton 2015, Teplota hodně přes 30 stupňů, a tak na 18 km celkový fyzický i psychický kolaps, kdy jsem měl halucinace a měl asi nejblíž k omdlení, nakonec jsem se ale nějak sebral a došoural do cíle.

Cepi: Nejsilnější zážitek byl určitě z minulých absolvovaných VR. Vtipná příhoda - Někomu to vtipné nepřišlo, tedy Špachymu možná ne, ale co nadělám, když ho vytáhnu na štafetu 10a11km a na závodě zjistím, že nemám boty 😊 Tak si musel kámoš lupnout půlku sám 😊 #kámoš

Klárka: Mé nejsilnější zážitky byly se Špachym, když měl být na startu v Květově a nebyl, nahánění a ten jeho výraz v tváři nikdy nezapomenu 😊

Lukáš: Z letošního roku bych zmínil třeba úvod dlouhého výběhu, před kterým jsem se pořádně posilnil dvojitou snídaní a k tomu si vzal pod kraťasy i spodní prádlo, které jinak nikdy nenosím. Když se na druhém kilometru ukázalo, že má střeva mají omezenou kapacitu, a dvojitá snídaně musí ven, tak jsem úplně zapomněl, že mám pod kraťasama ještě ty spodky. Stáhnul jsem tedy jen obvyklou svrchní vrstvu. Zbytek asi netřeba popisovat.

Kačka: Nejsilnější je pro mě asi dokončení prvního půlmaratonu v Karlových Varech a cílová rovinka VR 2018. Pak je pro mě ještě hodně silná běžecká vzpomínka na NoMenRun 2019 a na to, jak se mi Veronika vysmála, že jsem si vylosovala nejkopcovitější úsek všech dob. #kamoska Mimochodem, proč je s námi Veronika ještě pořád v týmu?!!!! 😊

Sko: Doběh prvního maratonu ve Francii, to bylo asi nejvíc... Pak finiš Birell 10k v Praze (atmosféra) a taky první týmový doběh v rámci VR do Braníku

Milda: Zaběhnout VR s rukou v sádře?

Kiki: Zážitek je pro mě běh při triatlonu, kdy sotva pletu nohama, ale když ze sebe dostanu ještě zbytek sil, přijde zasloužená odměna v podobě skvělého pocitu.

Feďa: Pro mě je zatím nejsilnější zážitek, že jsem dokázal zaběhnout půlmaraton

Kamča: Když nepočítám VR, tak nejsilnější běžecký zážitek byl asi Winter Trail na Ještědu.

Verča: Při tréninku na druhém úseku se probíhalo přes ohradu, na které se pásly ovce. Což o to, přeskočit ohradník, to je celkem hračka, přece jen nechceš dostat ránu, to je jasný. No ale když ti parťák svým přeskokem splaší stádo, které se rozeběhne přímo na tebe, to je velká sranda. Hlavně pro #kámoše, který se ti směje za ohradou. Jinak zážitek s DCKM je to vždycky. Ať už jde o rozbory běhu, čelíčka v cíli, focení, při kterém ti týmový spoluběžec vyleje pivo na hlavu (fakt omylem, že jo) nebo i jen cesta autobusem...vždycky se hodně nasmějeme a to je super.

Gábi: Většina mých úsměvných běžeckých situací je na ho... a to doslova. 😊 #behprolepsitraveni

· Kolikátí se letos umístíme a jaký bude náš cílový čas? (nápověda: přihlášených je 300 týmů, v loňském roce jsme byli 109.)

Špachy: První třetina (teda jako nemluvím o hokeji.. tak možná řeknu radši do 99. místa 😊 , čas 32h 12'

Jirka: Tipuji 31 hodin a 99.

Cepi: 112.místo, 31h59min.

Klárka: 130.

Lukáš: Když nebudeme na bedně, tak to bude zklamání.

Kačka: Pořadí nevím, ale budeme NEJLEPŠÍ, protože jsme DCKM!!!! 😊

Sko: 111.Pohoršení připisuji předem mým bolavým zádům, nadváze Veroniky (oplatky, pita chleba, víme...) a taky tomu, že Kamila na to mastí. Naopak rychleji běhá Kačka, tu mám rád jakože. Hezky se na ní kouká.

Milda: Je mi úplně jedno kolikátý budem. Hlavně že se všichni dostaneme v pořádku do cíle.

Kiki: 31h52min a doběhneme na 101. místě.

Feďa: Umístíme se 99. a čas 32.15

Kamča: 81. a 31:31

Verča: Mohli bychom to dostat pod 100, co? A čas kolem 32 hodin

Gábi: Letos to cinkne do 77. místa. Výsledný čas bude 31 hodin, 31minut, 31 vteřin